Červenec 2014

Slavík a růže

28. července 2014 v 8:42 | A. S. Puškin |  SVĚŽÍ DOUŠKY ze studny poezie
Slavík a růže

Když sady umlknou a nocí k jaru mží,
z luk slavík přilétá a zpívá nad růží.
Růže však nevnímá a zpěv ji nedojímá,
při hymnu milostném se kolébá a dřímá.
Nezpíváš tak i ty pro krásu bezcitnou?
Dej pozor, básníku, na sen a touhu svou!
Nechápe, necítí, je pro básníka němá,
díváš se - rozkvétá, a voláš - slůvko nemá.

Alexandr Sergejevič PUŠKIN

Když řeka zpívá

14. července 2014 v 14:49 | verše lin, foto jen |  FotoPoezie

Tichý tis nad růži ...

14. července 2014 v 9:03 | K. H. Mácha |  SVĚŽÍ DOUŠKY ze studny poezie

Tichý tis nad růži stíny sklání
Mezi hrobů ověnčené kříže.
Sladké zvuky, o jen blíže! blíže!
Slavíka snad libé klokotání? -
Ach tak sladce nezní jeho lkání,
Kdo hlas ten uslyší, půjde stíže,
Neb jej žel i touha k růži víže
Bez náděje jako milování!
Bolesť-li, či slasť mé srdce jímá? -
V růžovém blankytu, hvězdy, rcete,
Ty růžemi ověnčená Lůno,
Zdaž to ona - a jen růže dřímá? -
Či spí ona a jen růže květe? -
"Růže květe!" Růže jen? - Idůno! -

Karel Hynek MÁCHA

Proměny - závěrečné verše

12. července 2014 v 5:10 | Ovidius |  SVĚŽÍ DOUŠKY ze studny poezie

Již jsem dokončil dílo, jež nemůže vyhladit oheň,
Jovovy blesky ni meč, ni stáří svým hlodavým zubem.
Až bude chtít ten den, jenž moc má jen nad tímto tělem,
nejistý života běh nechť ukončí: na věčné časy
přec jen se lepší částí své bytosti vysoko vznesu
nad hvězdy, takže bude mé jméno nezničitelné.
Všude, kam římská moc se po zemích dobytých šíří,
národ bude mě číst, a jsou-li předtuchy pěvců pravdivé,
budu já žít svou pověstí po všechny věky.

Publius OVIDIUS Naso



Tvé kráse

9. července 2014 v 23:12 | František Branislav |  SVĚŽÍ DOUŠKY ze studny poezie

Tvé kráse

Minulo léto překrásné,
myslím si často ještě teď,
škoda když člověk propásne
ty chvíle ... Voněl les i pleť.

Tvou krásu rád mám. I tvůj stín.
Dál říkám: jen se neporaň,
sám natrhám ti ostružin
dlaň plnou, plničkou tvou dlaň.

František BRANISLAV

Léto v obrazech

8. července 2014 v 15:16 | verše lin, foto jen |  FotoPoezie

My rozloučit se nedovedem

7. července 2014 v 23:22 | Anna Achmatová |  SVĚŽÍ DOUŠKY ze studny poezie

My rozloučit se nedovedem

My rozloučit se nedovedem -
stále tak jdeme jako dřív.
A v soumraku tom časném, šedém
já mlčím, ty jsi zádumčiv.

Jdem do kostela, jsou tam křtiny,
mše zádušní, či svatba snad ...
A mlčky vyjdem zas - dva stíny.
Proč nám to osud nechce přát ?

Teď půjdem se na sníh svěží
tam u hřbitova posadit;
ty hůlkou črtáš palác s věží,
v němž věčně budem spolu žít.

Anna ACHMATOVÁ

Poezie červnové noci

1. července 2014 v 11:07 | verše lin, foto jen |  FotoPoezie

V tišinách

1. července 2014 v 9:36 | Fráňa Šrámek |  SVĚŽÍ DOUŠKY ze studny poezie


V tišinách ...

V tišinách sesláblé vůně
vzrušené srdce mé stůně,
v záhonech květů vyrudlých
kde subtilnost lká vzácných tich
vzrušené srdce mé stůně ...

A dlouhé, voňavé vlasy
vzlykajíc pohladit dá si,
když měsíc, blondýn s houslemi
zapláče v sály žhavé tmy
vzlykajíc pohladit dá si ...

A ženy když u něj prodlí
očima jenom se modlí -
květ z vlasů jich dá do vázy,
a je než zajdou provází -
očima jenom se modlí ...

Fráňa ŠRÁMEK